Soukromí

Ačkoliv biometrické technologie nejsou porušením soukromí, v mnoha případech jsou data digitálně vyráběna, ukládána, porovnávána a pravděpodobně spojena s jinými informacemi o jednotlivcovi, což může zvýšit znepokojení. I když existuje znepokojení, že existující právní soustavy pro ochranu dat umožňují zpracovávat určité množství biometrických údajů pro komerční sféru, může to způsobit vážné problémy pro právní soustavy tím, že by měly negativní dopad na přijetí uživatelů.

Například pokud by se šířil zvyk sdílení biometrických údajů v rámci soukromého sektoru, potom by bylo pravděpodobné, že uživatelé zjistí, že běžný systém ochrany dat je nemožné adekvátně ochránit, a tak veřejnost zůstane zklamaná z výhod všech aplikací. Současně by měl člověk posoudit etické následky velkého rozmístění.

Mohli byste namítnout, že použití části z lidské bytosti (biometrická vlastnost se zdigitalizuje, uloží a porovná) stejně jako její totožnosti je zmenšení prostoru, který se obvykle dává mezi naše fyzické já a naši identitu. Právě proto jakýkoliv jedinec má možnost změny totožnosti, když je to potřebné (například v programu ochrany osob). To se stává těžší nebo dokonce nemožné, když je totožnost svázaná s naším fyzickým já.